Uruguayský Cimarron byl do dnešní podoby formován drsnou přírodou. Přežili jen ti nejinteligentnější, nejsilnější a nejzdatnější jedinci. Vliv minulosti na charakter a jedinečné schopnosti Cimarronů pozorujeme u některých jedinců dodnes.

Instinkt na přežití

Vliv minulosti souvisí u Cimarronů se silně vyvinutým instinktem na přežití. Ten je dodnes zachován u některých krevních linií resp. jedinců. V létě si ve stínu intuitivně vyhrabou v zemi jámu, aby si do ní lehli a ochladili se. Svůj pach před predátory se snaží ukrýt tím, že se vyválí v pozůstatcích zvířat, brouků nebo i housenek. Cítí-li se ohroženi, umí simulovat mrtvolu. Je-li toho svědkem majitel, je to velice emotivní moment plný strachu. Pes v takový moment na nic nereaguje. Prvé, co nás napadne je, že dostal infarkt a skutečně umřel!

Úžasný lovec

Rychlost a obratnost dělá z Cimarronů úžasné lovce. Dokáží ulovit i mladé ptáky během letu či srnu. Díky skvělému čichu najdou úkryt menších zvířat, a to i hluboko pod povrchem zemi. Pak hrabou až pokud nenajdou svou kořist. Jsou to neúnavní a moc vytrvalí lovci. S Cimarronem, který má lovecké instinkty, se majitel nikdy nenudí. Měl by mít pro svého psa pochopení, a hlavně, smysl pro humor.

Když venku pracujeme s nějakým nářadím, stává se, že jeden z našich Cimarronů se nepozorovaně přiblíží a ukradne nám jen tak pohozené rukavice nebo zahradní nůžky. Pak zdálky sleduje, kdy nám začne daný předmět scházet. Následně popadne svou kořist a hrdě, s obrovskou radostí, nám ji ukáže. V takový moment je daný předmět pro něj ten nejcennější „poklad“. Ani náhodou ho nebudou aportovat! Tenhle moment není spojen s výcvikem či prací. Jedná se o jakousi „cimarroní hru s majitelem“ – „pojď mně honit“, nebo „můžeme obchodovat“. Při téhle hře na ně většinou platí výměnný obchod – tj. nabídneme jim něco lepšího, za co budou ochotní ukradnutý předmět vyměnit. Můžeme se pokusit psa oklamat, ale neoplatí se to. Oklamat inteligentního Cimarrona je možné jednou lží pouze raz. Příště to již fungovat nebude, jelikož Cimarron má sloní paměť.

Cimarron si obstará potravu a najde vodu

Vliv minulosti souvisí u Cimarronů se schopností obstarat si potravu a najít vodu. Dá se předpokládat, že psi, kteří dříve museli přežít ve volné přírodě museli mít tyhle dovednosti. Nemůžeme se pak divit, když jejich potomci oberou ovoce ze stromu, vytrhnou kukuřici a snědí pouze jedlé plody, nebo sežerou listy léčivých rostlin. Dokonce jsou schopní i ze země vyhrabat kořeny „plevelů“. Dojde-li jim voda, i malé štěňátko ví, že musí začat hrabat. Nevadí, že byla voda v misce – bude hrabat tam, jelikož voda je pod zemí (byla-li voda v misce – logicky musí být hlouběji). Stává se, že když v létě ze zahradní hadice kape voda, a v daném místě se vytváří kaluž, Cimarron tam pak bude hrabat. Zajímavostí je, že většina Cimarronů nemá sebemenší problém ponořit celou hlavu pod vodu a vybrat ze dna nějaký předmět. Setkali jsme se ovšem taky s „neplavci“, kteří se vodě raději vyhnou.

Vliv minulosti na nedůvěřivost vůči cizím

Z historie plemena pramení i nedůvěřivost Cimarronů vůči cizím. Tohle ovšem cíleným chovem umíme již celkem eliminovat. V dávné minulosti ovšem přežili pouze jedince, které z obrovské vzdálenosti vycítili člověka, správně odhalili jeho úmysl, resp. rozpoznali osobu se zbraní v ruce. Ze psů s touto schopností jsou ty nejlepší hlídači. Svého pána upozorní na blížícího se člověka dlouho před tím, než ho zaregistruje.

Cimarron zbytečně neštěká. Pokud je majitel poblíž, upozorní ho pouze jemným vrčením či řečí těla. Je schopný signalizovat pohyb cizích v cca. kilometrové vzdálenosti, kde k osobnímu setkání dojde až za přibližně 5 – 10 minut. Díky tomu, že se v minulosti musel naučit dobře odhadnout lidi a jejich úmysly, jsou dnes tito psi schopní svého pána upozornit, pokud se v jeho v blízkosti objeví člověk se špatným úmyslem. Obvykle cizí člověk nic nezpozoruje. Pes totiž upozorní svého majitele tiše. Pokud zůstane v klidu, nespouští oči z takové osoby, aby mohl kdykoliv v případě potřeby zasáhnout. Drží-li cizinec v ruce předmět, který připomíná zbraň, je Cimarron přirozeně ostražitý. Není to agresivní pes, nikdy neútočí bezdůvodně. Svou rodinu a území si ovšem chrání nekompromisně a nepotřebuje k tomu žádný povel! Dělá to, co člověk od psa odpradávna přirozeně očekává.

---

Author: Gabriella Hurtos, Cerberus Illusion kennel, 23rd October 2020

This article may not be rewritten, reprinted, reposted, excerpted or otherwise duplicated in any way without previous written permission of the author.
Sharing via social media with the help of implemented share buttons is allowed.

---